DJI Mavic Mini

Rozbaleno, odzkoušeno a je tu recenze Mavic Mini. Tahle recenze vám pomůže se konečně rozhoupat, nebo taky neee… je to jen na vás, jestli nejnovějšího prcka z dílny DJI zařadíte do své letky.

Unboxing ve videu

Na první pohled a dotek je Mavic Mini opravu mini 😊 Vejde se akorát do dlaně. Rozložíme ramena a Mavic Mini je v podstatě připravený k letu. Nasazení krytky kamery je pořád trochu na prd jako u jiných modelů DJI. Vrtulky nás taky trochu zklamaly – působí papírově a nejsou „quick release“, takže je musíte našroubovat. Dále vidíme místo na baterku a 2 sloty – 1 na nabíjení baterky přímo v dronu (super věc, když chcete připojit powerbanku) a druhý na microSD kartu.

Z balení pak vytahujeme dálkový ovladač – vypadá tak, jak jsme u DJI zvyklí. Kniply jsou na potěžkání mnohem lehčí než u dražších modelů a jsou evidentně z plastu, takže pozor při montáži, ať nestrhnete závit. Najdete na něm tlačítka pro návrat domů, zapínání, tlačítko kamery, nahrávání a pohyb s kamerou nahoru/dolů.

Vypadávají na nás další drobnosti – nabíjecí kabel, náhradní kniply, šroubováček, náhradní vrtulky a 3 kabely na propojení ovladače se zobrazovacím zařízením.

Testování stroje v terénu

S novou dedikovanou aplikací DJI Fly nakopnete Mavica Mini za 2 minuty (pokud si potřebujete ještě založit DJI účet, tak pár minut navíc, ale nebojte, je to easy jak založení e-mailu) a hned automaticky streamujete přenos do svého zobrazovacího zařízení – u nás smartphonu. Stačí vám k tomu data v mobilu, nepotřebujete žádnou wifi síť. Před letem ještě zkalibrujeme kompas – klikneme na calibrate a otáčíme dronem kolem obou os, než zezelená dioda.

Co testujeme? Flight time, tedy jak dlouho dron vydrží ve vzduchu, jaký má dosah, jak fungují automatické režimy a stabilitu letu a obrazu. V našem případě v mírném větříku.

Záběry: Pěkné a stabilní díky 3osému gimbalu.

Ovladatelnost a reakce: Línější reakce v základním režimu „Position“, po přepnutí do režimu „Sport“ mnohem svižnější.

Automatické režimy QuickShot: Musíme překliknout zpět do režimu „Position“, vybrat režim, vzdálenost, na kterou se má od objektu pohybovat, a nakonec objekt, na který se má soustředit. Dronie a Rocket fungují spolehlivě (museli jsme akorát trochu narovnat anténky na ovladači, protože nám slábnul signál). Circle funguje spíš jako bumerang a chvílemi to vypadá, že po nás Mini „jde“. Každopádně si můžete vybrat, jestli se má točit doprava, nebo doleva. Režim Helix úplná krása. Trochu nám u Miniho chybí režim ActiveTrack, ale je možné, že ho DJI s další aktualizací firmware přidá.

Výdrž baterie a flight time: Ve vzduchu jsme řádili 21 minut, než začal droník hlásit, že už by bylo lepší to směrovat na zem. Na přistání nám zbyly ještě asi 4 minuty a s baterkou jsme začínali na 90 %. V terénu bylo navíc jen 4 °C, takže za nás paráda a DJI s deklarovanými 30 minutami určitě nekecá.

Dosah: Létali jsme v perimetru 300 m a nezaznamenali jsme problém.

Verdikt? Chybí nám senzory pro vyhýbání se překážkám, ale za tyhle peníze je Mavic Mini super kup, co se týče poměru cena/výkon. Doporučujeme ho objednat v Combo verzi s 2 baterkami navíc, náhradními vrtulkami, ochrannými oblouky pro létání indoor a dalšími serepetičkami.

Galerie